|
||||||||||||||||||||||
|
Ilse Schwarz-Schiller, Präsidentin Zimmersmühlenweg 27 - 61440 Oberursel/Taunus - Tel. 06171-582840 Kategorie: Wszystkie | 20 Jahre Chopin in Oberursel | CHOPIN | Detlev EISINGER | Hisako KAWAMURA | Luiza BORAC | Maciej LUKASZCZYK | Martin KASÍK, Iwan URWALOW, "Duo Reine Elisabeth" | Philippe GIUSIANO | Piotr PALECZNY | Tatiana SHEBANOVA |
|
+ ! POKOJ a DOBRO ! Tlumocim timto pozvani clenu Sekularniho frantiskanskeho radu (SFR) v ramci Olomouckeho kraje na OBLASTNI SETKANI SFR, ktere se uskutecni v nedeli 10. zari ÂŽ06 v arealu kapucinskeho klastera na Dolnim namesti v Olomouci. Zahajeni akce je ve 14:00 hodin msi svatou u kapucinu. Letos bude mit tematickou prednasku otec J.Bonaventura Stivar "Do bratrstva k radu". Nasledovat bude tradicni "SDILENI" sester a bratri frantiskanu, spojene se spolecnym AGAPE ... K pozvani se pripojuje bratr Frantisek Antonin Ciganek ze SFR Prerov V Prerove dne 31.08.ÂŽ06 |
|
Kategorie: Wszystkie | Claudie Nikolajenková | Eva Clarowa | Frantiek Cigánek | Hnuti za přímou demokracii | Jan inágl | KOZY - Milkovice | Martin Věchet | Pavel Zvěřina | Petr Cibulka | Případ kapitána Hučína | Robin K. Hajek | Ross Hedvicek | SZCSPV-SR | URAN | Vaskovic Jozef | Veronika Valdová & Jan Bene | Vladimir Hučin | Vladimir Pavlik | case of Vladimir Hučin | narod ma pravo se branit | news - info | portál české literatury | Únia muov Slovenska - Hnutie pre rodinu |
ross_hedvicek-subscribe@yahoogroups.com - to by melo stacit.
-----
Jak jsme sli do konzumu...
Ross Hedvicek
Moje babicka, z Hedvickovy strany, se jmenovala Ruzena. Ovsem protoze to bylo na Hane, tak jsme nepouzivali slova babicka, to je cechismus, ale rikali jsme ji starenka. Starenka Hedvickova se narodila v roce 1895 a za svobodna byla Skopalikova a jeji stryc byl architekt Skopalik, ktery v Kojetine na namesti postavil Okresni dum, ktery tam stoji dodnes.
Starenka Ruzena v pozdejsim veku velice spatne videla, ale ji to ani tak moc nevadilo, protoze nikam nechodila a kam chodila, to znala po pameti. Po pameti chodila i do konzumu na rohu Polni a Olomoucke ulice a kdyz jsme byli mali, tak jsme tam chodili s ni. Ze stareckova domu dole u Jordanu, presla se dlazdena ulice na druhou stranu ke Stastnikove zahrade, tehdy auta nastesti skoro zadne nejezdily a po prave strane podel zdi do mirneho kopce Olomouckou ulici do konzumu. Pamatuji jak jsem starenku casto doprovazel spolu se svou sestrenici Vlastou, nejstarsi dcerou stryce Vojty, tudiz starenku jsme meli stejnou, byla o rok starsi a poslouchali jsme cestou starencino vypraveni - mistni povesti a legendy. Zajimave bylo, ze od prarodicu se clovek vzdy dovedel uplne jine veci nez od rodicu.
Takze vyslechli jsme klasicke pribehy o krali Jecminkovi, to jsme znali ze skoly, ale neprerusovali jsme ji, pak pribeh o popravenem vojakovi za cisare pana (muj casovy odhad byl valka v roce 1866), posel na koni s milosti od cisare pana cvalal a cvalal yeeehaaww, ale vcas nedocvalal a vojaka popravili tam u te lipy na kopci nad Ojezdama smerem na Pivin co tam stoji dodnes, ale i mnohe dalsi, mnohem soucasnejsi pribehy. Sli jsme pomalu do kopce okolo baraku, kde bydlela babka Prindiska a hned jsme se dozvedeli, ze jeji manzel po valce zmizel. Ze pry do Ameriky. Podivne ovsem bylo, ze z te Ameriky se nikdy neozval a ani neposlal treba pohled. Treba se zasnezenymi jerabinami, jako jsem posilal ja z Rakouska. To nas coby fluchtlingy navstivila jakasi nabozenska organizace a mezi jinymi vecmi nam nadelili spoustu pohlednic. Asi jako "phone home E.T." A na tech pohlednicich byla fotka zasnezenych jerabin. Krasne umelecky vyvedena. Posbiral jsem jich co nejvic a nakonec jsem je poslal na desitky adres do CSSR s timto textem: "Posilam vam pohlednici se zasnezenymi rudymi jerabinami k vyroci VRSR. Jerabiny asi budou trochu namrzle, ale snad to nebude problem, slysel jsem ze v CSSR namrzlost vubec nevadi." Mnozi adresati tu pohlednici zcela dobrovolne odnesli na StB a kdyz mne pak v nepritomnosti soudili, pridali mi i paragraf 112 Trestniho zakona o snizovani vaznosti republiky v zahranici. O paragraf vic nebo min, bylo mi to jedno. Ovsem to bych zase odbocil - stary Prindis nikdy zadnou pohlednici neposlal, takze se nikdy nevedelo, jestli se do te Ameriky vubec dostal, nebo zda ho zastrelili nekde na hranicich, nebo jestli pred starou Prindiskou uplne normalne utekl a nebo dokonce jestli ho treba Prindiska nemajzla sekyrkou a nezahrabala pod zahonkem petrzele v zahrade za stodolou. No byly to zahadne pribehy - a stara Prindiska tam bydlela jeste nekdy v sedmdesatych letech.
Jednou jsme tam zase sli a sla s nami i sousedka Hreblova, ktera bydlela vedle starecku. Hreblova byla Nemka, ale nejak se ji povedlo vyhnout se odsunu, protoze se nekde schovala a manzel Hreblo se psal s hackem nad r. Prisla rec na zmizeleho Prindise a Hreblova povida: "Mozna on mel boty z toulavyho telete. " Na jeji nemcinu jsem byl zvykly, ale tohle mi nebylo jasne. "Coze?" potreboval jsem vysvetleni. "Wanderlust! Frsten? Boty z toulavyho telete od Slavicka!" Slavicek byl svec, ktery bydlel taky u Jordanu, mel maly uzky knirek jako Hitler, ale vypadal spis jak Vlasta Burian, mel prvni barak pod zidovskym
hrbitovem a cele nasi rozvetvene rodine vzdy opravoval nebo i sil boty. Jeden z pribehu, diskutovanych na ture do konzumu, byl jak boty od Slavicka, pokud nejsou poradne zaplacene, tak vrzaji. Az jsou zaplacene, tak prestanou vrzat. Urcite si pamatuji, ze takove boty mel stryc Lada, svetle hnede, semisove, s extra tlustou podrazkou. Vrzaly jak zjednane. Slysel jsem je mockrat. A mozna to byly zaroven i ty boty z toulaveho telete.
Legenda za botami z toulaveho telete byla, ze si je staci obout jen jednou a uz to s tebou zustane navzdy. Nevim, kdy se boty z toulaveho telete dostaly na me vlastni koncetiny, ale myslim si, ze muj otec mel taky jedny od Slavicka, ale nikdy je nenosil - coz mohlo byt, kdyz se tak na to divam s odstupem padesati let, jadro problemu. Mel je ve skrini v loznici, v rezerve ke svatecnimu obleku. Ale jelikoz na sobe svatecni oblek snad nikdy nemel a cely zivot ztravil v monterkach - je docela mozne, ze ani ty boty na sobe nikdy nemel. Ja ovsem ano - kdyz jsme byli uplne mali a hrali si doma, tak jsme mu ty boty nekolikrat vytahli a chodili v nich a meli jsme naramnou legraci z toho, ze ty boty vrzaly. To, ze jsou to zaroven i boty z toulaveho telete, jsme netusili. A ono se to na mne prilepilo.
Kdyz uvazime, v jake silene, zle a kurevske dobe jsem se narodil, tak jsem mel prekvapive prijemne az stastne detstvi. Byl jsem obklopen rodici, prarodici a pribuznymi a muj rozhled byl velmi omezeny. Vedel jsem prd. Ale i tak se nade mnou neco vznaselo, nejaky duch velkeho Manitoua nebo neco takoveho a rikalo: "A vyrostu a me oci uvidi, daleko do zmen musim jit, v case ktery jsem proplytval... Prilis casne na zapad slunce, narodil jsem se mezi ctyrmi zdmi a zadna z mych tvari nemohla videt budouci dalky ..." budliky budliky budliky bueehehe... tak asi...
Sedel jsem nedavno na schodech mayske pyramidy v Tulum, Mexiko (boty z toulaveho telete, pamatujete?) http://en.wikipedia.org/wiki/Tulum, vysoko na utesu nad morem, pyramida stoji na samem okraji, dival jsem se na more, kde v dalce byl druhy nejvetsi koralovy utes na svete, hned po tom australskem a kolem mne sel cas. Uplne hmatatelne jsem to citil. Mayove uplne zmizeli okolo roku 900 n.l. a jakysi mistni vedator specializujici se na to vytesavane kameni dokonce stanovil, ze prestali tesat presne rokem 863 n.l. Ze pry uplne vycerpali pudu, ktera je zivila. Pak uz nic, pak vyhlasili rozchod, volno a rozesli se. Jednoduse zmizeli. A kolik jich vlastne bylo? Ruzne zdroje uvadeji ruzna cisla, od nekolika milionu az po jen nekolik tisic. Je to mozne? Je to logicke? Kam se podeli? Kam sli? Proc neposlali aspon pohlednici? Mnozi se stali namorniky, kdyz slyseli, ze kdesi na vzdalenem pobrezi roste kvet, jehoz vune cini lidi stastnymi. Ale ti, co se vratili, o tom nic nevedeli. Zeptej se tech, co se nevratili...
A moje tekava mysl se v ten moment vratila do Kojetina. Dle informace na http://www.kojetin.cz/meks/ dne 22.cervna 1942 na kojetinskem nadrazi se sporadane shromazdilo 58 kojetinskych Zidu (z toho 12 deti, nejmladsimu byly 4 mesice) a 17 zidovskych "souvercu" (co to je smarjapano "souverec"?) z okolnich obci. Poslusne odjeli do Olomouce, pak do Terezina a pak nasledovala Osvetim, Treblinka, Birkenau a Minsk. Zarazilo mne to cislo: 58? Zide prisli do Kojetina v roce 1454, synagogu meli brzo potom, stoji dodnes, zidovsky hrbitov taky, byl tam zidovsky park, zidovska skola, Judengasse (dnesni Husova ulice), Rosengasse (Ruzova ulice), kazdy druhy dum na namesti byl zidovsky, posledni pohreb na zidovskem hrbitove byl 1942 a do zhruba zacatku sedesatych let, nez zacali rozsirovat katolicky hrbitov na miste byvaleho smetiste (jak typicke) byl zidovsky a katolicky hrbitov zhruba stejne velikosti. Dle meho odhadu nam tu zmizela aspon tisicovka Zidu. Zase nam tu nekdo manipuluje s cisly a nebo vylozene lze? Roku 1921 (prvni scitani po valce) bylo v Kojetine 874 domku a 6158 obyvatel. Z toho 6038 Cechu, 33 Nemcu, 34 zidu, 3 jine narodnosti a 50 cizozemcu. Podle nabozenskeho vyznani 5261 katoliku, 27 evangeliku, 219 cirkve ceskoslovenske, 87 izraelitu, 11 jine viry a 533 bez konfese. Simon Wiesenthal Center http://motlc.learningcenter.wiesenthal.org/gallery/pg36/pg8/pg36851.html
se zda potvrzovat tyto udaje, problem ovsem je, ze jejich vlastni udaje pochazi az od ceskoslovenskych povalecnych uradu, ehm ehm. Je to mozne? Je to logicke? Kam se podeli? Kam sli? Proc neposlali aspon pohlednici? Meli boty z toulaveho telete? Nebo je to nejaky jejich trend?
Nebo treba Nemci po valce. O tom jste nikdy neslyseli? Ostatne nejake vrazdeni Nemcu se konalo i v Kojetine - ale o tom se v oficialni kronice zajiste nedoctete... Podle oficialnich ceskych historiku maximalne 10 tisic Nemcu zemrelo v internacnich taborech (jeden z nich byl po valce v Okresnim dome v Kojetine). Dle ruznych zdroju povrazdili Nemci behem valky 120 tisic obcanu uzemi znameho jako Bohmen und Mahren (dnes Ceska republika, Slovensko se odtrhlo, zda se do toho pocitaly i Sudety, neni jasne) - tedy 120 tisic Cechu, mimo to bylo 240 tisic lidi (zidu, cikanu) zavrazdeno z rasovych duvodu, jak na uzemi Ceske republiky (Terezin) nebo nebo jinde (Auschwitz - Osvetim). Proti vrazdeni zidu Cesi tehdy ani moc neprotestovali, proto by snad zide ani nemeli byt zapocitavani do "ceskych" ztrat.
Publikace Konfliktni spolecenstvi, katastrofa, uvolneni. Nacrt vykladu nemecko-ceskych dejin od 19. stoleti, kterou vydal Ustav mezinarodnich vztahu, Praha 1996, rika, ze "Na zaklade scitani lidu, vypoctu i odhadu, a s ohledem na valecne ztraty, emigraci a masove vrazdy vydal Spolkovy statisticky urad roku 1958 prohlaseni, v nemz pravi, ze ,existuje nesrovnalost v poctu 225 600 Nemcu, jejichz osud neni objasnenŽ. Je chybne ztotoznovat tento pocet s obetmi odsunu." (konec citatu). Poznamka o "chybnosti ztotoznovani" je jisteze pouze nazor "ceskych historiku".
Komunistickych "historiku", ano. Mne to zas tak chybne nepripada. A kdyby nekdo rekl, ze za par mesicu po valce stihli Cesi povrazdit vic Nemcu, nez Nemci Cechu za celych sest let ... ja bych se moc nehadal... Kam se podelo tech 225 600 Nemcu? Kam sli? Proc neposlali aspon pohlednici? Meli boty z toulaveho telete?
A nebo zeptejte jakehokoliv ceskeho historika na pocet lidi, kteri z Ceskoslovenska po druhe svetove valce emigrovali. Bude neco mektat o par desitkach tisic, maximalne 50 tisic lidi. UNHCR (United Nations High Commission for Refugees) ovsem tvrdi, ze emigracni vlna po unoru 1948 mela 400 000 lidi, emigracni vlna po srpnu 1968 byla 450 000 lidi a mezi 1970 az 1989 emigrovalo dalsich 200 000 lidi. Tady ovsem nastava prudka zmena proti minulosti a muzeme verejne oznamit, ze naprosta vetsina z toho milionu poslala aspon tu pohlednici. Nekteri i nekolik.
Zacalo se stmivat. Slezl jsem ze schodu te pyramidy, chramu, pevnosti nebo co to na tom utesu stoji a mozna to bylo temi narazy (ty schody nejsou normalni vysky) ze se v me hlave zacaly mihat listy (mam temer fotografickou pamet) z Bible kralicke, v modrych plastikovych deskach, kterou jsem dostal od nejakych dobrovolniku pred vchodem od Fluchtlingslager Traiskirchen a mam ji dodnes, a tam jsem cetl: "Vysel jsem z pameti, jako mrtvy, ucinen jsem jako nadoba rozrazena" (31-13) a "Ja kdyz jsem mlcel, prahly kosti me v upeni mem kazdeho dne". (32-3). A taky jsem jeste chtel poslat par pohlednic.
Rosta
"ross-hedvicek@..." a chcete je dostavat i nadale, poslete email z adresy, kterou normalne
pouzivate, na adresu "ross_hedvicek-subscribe@yahoogroups.com" (bez tech uvozovek) a masinka by vam mela poslat anglicky napsane potvrzeni, ze jste prihlasen - zni to asi jako " Welcome to the ross_hedvicek group at Yahoo! Groups, a free, easy-to-use email group service. Please take a moment to review this message."
V pripade problemu a nebo pokud neumite anglicky, napiste mi na adresu ross@... a ja to zkusim zaridit manualne.
Dekuji za vasi prizen a vynasnazim se vas zasobovat vyhradne jen a jen dobrymi clanky.
Rosta
-----------------
Ctete CS-magazin na adrese
http://www.cs-magazin.com a muj blog na adrese http://hedvicek.blog.sme.sk
----- Original Message -----
|
Kategorie: Wszystkie | 1980 - 2000, 20 lat Solidarność, | 5 mln Polaków żyje w skrajnym ubóstwie | Andrzej Gwiazda | Dr. Leszek Skonka | Jany Waluszko | Jerzy Buzek - prosimy o jakokolwiek pomoc | Lech WAŁĘSA | Solidarność 80 | Stefan Kosiewski - 1976 (albo: 1978) - 2006 | Switoń, Sośnierz - Wolne Związki i Fundacje w Katowicach | W OBLICZU ZBRODNI | Zbigniew BUJAK | Zofia i Zbigniew Romaszewski | w 22 rocznicę wprowadzenia stanu wojennego | whoŽs who | zrobić coś dla Sosnowca - 1996 r. |
Mimo padającego deszczu przyszły całe rodziny.
Ustawiali znicze nie tylko wokół grobu, ale i na alejce. Na grobie Kuronia ułożono kartki z napisami: "Przyszliśmy tutaj w geście dobrej woli", "Dziękujemy ci, że byłeś". Ci, którzy nie mogli z powodu tłumu przecisnąć się bliżej, rzucali kwiaty.
"Prawdziwa cnota krytyki się nie boi, Jacek Kuroń krytyki się nie boi, ale jest wielka różnica między krytyką a zwykłym, podłym plugawieniem" - powiedział Zbigniew Bujak.
http://wiadomosci.onet.pl/1380108,11,item.html
Magdalenka
Bujak, Sekuła, Kiszczak
Offline 
Mail senden