Ivana Haslingerová

ODS byla dlouho pro více ne¾ tøetinu národa chápána jako modré svìtlo na konci rudo-oran¾ovo-zeleného tunelu. Kdo jiný ne¾ právì ona také mohl být v tom postkomunistickém marasmu nadìjí pro pravicové volièe? V poslední dobì tento reformní patos, bohu¾el, stále rychleji vyprchával. Klièkování a zmìny postojù projdou levicovým stranám s nepozornými volièi. Inteligentnìj¹í volièi ODS naopak toto v¹e sledují a vnímají velmi výraznì, a proto i pøes poèáteèní silnou volièskou podporu ODS poslední volby ukázaly, ¾e tomu tak nebude do nekoneèna.

Za Klausova vedení vìdìli volièi, ¾e se mohou stoprocentnì spolehnout na její zásadovost, na pevnost i dùslednost jejích vnitropolitických i zahranièních postojù. Na oplátku se ona mohla i v nejtì¾¹ích krizových obdobích spolehnout na nì. Její lídr Václav Klaus pøekonal dokonce i tak obrovský podraz, jakým bylo Havlovo Sarajevo. Bylo to mj. proto, ¾e ani nejvìt¹í nepøátelé mu nemohli vytknout, ¾e je "kam vítr, tam plá¹»". Z minulosti jsme byli zvyklí, ¾e právì na jím svolávaných kongresech se stanovila vize do budoucna a on sám nalil optimismus do boje za její uskuteènìní nejen delegátùm, ale i novináøùm, hostùm, prostì v¹em. Na posledním, tzv. Vysoèanském Kongresu ODS, v prosinci 2008, mi znìla po celou dobu jeho konání v u¹ích slova politologa Mlejnka: "Odchodem Václava Klause se vytratil z ODS ideologický náboj." Bylo jasné, ¾e ODS potøebuje obnovit svou principiální vyhranìnost a pøiostøit ideový étos. Jinak ¾e se stane amorfním spolkem ideovì nezakotvených lidí spojených jen krátkodobou snahou rozebrat si na èas mocenské posty. Spolkem podobným posmrtnému stra¹idlu Unie svobody plnému vzájemných intrik a nesmyslných kauz. Není divu, ¾e energiètí a mladí èlenové øekli: „Dost!“ A pro ty, kdo dìní v ODS a kolem ní sledovali, není pøekvapením, ¾e to jsou lidé v èele s liberálním ekonomem a blízkým spolupracovníkem prezidenta republiky Ing. Petrem Machem, PhD. A proto¾e je to, podobnì jako jeho profesor, mu¾ èinu, nezùstalo jen u slov a hned mìsíc po kongresu ODS, 12. ledna 2009, svolal tiskovou konferenci, na ní¾ informoval novináøe o svém zámìru zalo¾it novou stranu – Stranu svobodných obèanù. Proto¾e tento jeho poèin vzbudil vlnu nad¹ení, mohl ji¾ 19. ledna 2009 shromá¾dit 1000 podpisù pro po¾ádání o její registraci a 14. února svolat ustavující snìm strany, na nìm¾ byl zvolen jejím pøedsedou:

Franti¹ek Matìjka

Za ¾ivota Galilea se tehdej¹í hlavní spor odehrával mezi starou (aristotelovskou) koncepcí a novou, která tvrdila, ¾e pohyby nebeských tìles jsou øízeny stejnými fyzikálními zákony, jaké platí i na Zemi. Dnes mi Klaus a jeho protistrana svými názory tuto dobu naléhavì pøipomínají. Galileo Galilei se dostal kvùli svým názorùm do tvrdých sporù s církví. Byl zastáncem Koperníkových tezí. Kardinál Robert Bellarmine v roce 1615 prohlásil, ¾e Koperníkovy a Galileiho my¹lenky jsou pouhé hypotézy a ne skuteènost. Pøed inkvizièním soudem Galilei své uèení odvolal, ale jeho rèení "A pøece se toèí" prostì platí dodnes. Dnes se svìt zabývá oteplováním. Chápu, ¾e je to dùle¾ité téma pro lidstvo, nebo» prostì teplomìrem mìøitelné údaje lze tì¾ko zpochybnit a mají své dùsledky. Pokud ale nìkdo tvrdí, ¾e èlovìk a jeho èinnost je hlavním dùvodem a ¾e se sebou musí nìco dìlat, pak se musím ptát, kdo mohl za doby ledové, o kdo za doby plné zelenì, které dobu ledovou vystøídaly v té dlouhé historii na¹í planety .Není to "oteplování" jen dal¹ím zpùsobem jak odpoutat pozornost od neøe¹eného hladomoru, válek, nemocí, diktatur a dal¹ích neduhù, které nás podle mì mají pálit daleko více. Jsem vdìèný za neutuchající energii Klausovu nebo» je pro mì zdravou oponenturou vìt¹inovému proudu tìch, kteøí se sna¾í z mìøení trvající nìkolik desetiletí èi málo staletí udìlat výchozí princip pro období trvající miliony let. V¾dy» je zjevné, ¾e i Slunce zvìt¹uje svùj objem a jednou nás, podle veøejnì dostupných vìdeckých studí, pravdìpodobnì pohltí. A mimochodem, kdo z Vás netopí, nepou¾ívá teplou vodu, nesvítí, nejezdí autem, nevyu¾ívá hromadnou dopravu... nech» hodí kamenem :-)

 Jan Kopal

Myslel-li si nìkdo, ¾e po D¾amile Stehlíkové v roli ministrynì pro lidská práva u¾ ¾ádná dal¹í rána pøijít nemù¾e, pak se mýlil. Michal Kocáb nám dokazuje, ¾e je mo¾ná dobrý a celkem úspì¹ný hudebník, ale v politice aspiruje na titul Neználka a absolutního diletanta. Jeho spor s primátorkou Chomutova nabízí na absurditì a komiènosti. Bylo-li mu nabídnuto nastìhovat se na sídli¹ti mezi nepøizpùsobivými obèany, tak kupí a vr¹í jednu komickou výmluvu za druhou. Jednou prý nutnì potøebuje zajistit Internet. Pøitom ¾ijeme v dobì, kdy díky mobilním operátorùm a wifi pøipojení se Internet chytá i na rybáøský prut vyvì¹ený z okna. A s ministerskými pøíjmy jistì takové pøipojení pro nìj nebude cenovì nedostupné. Podruhé tvrdí, ¾e ztratil klíèe. Já bych to vidìl na zdravý rozum. Kdy¾ ani tato výmluva nezabírá, pøispìchá s tvrzením, ¾e je v dobì pøedsednictví EU nepostradatelný a má plnì obsazený diáø. A poslední podmínkou pak je pøítomnost primátorky v bytì. Nevím, jak paní primátorka, ale já bych s tímto showmanem dvojdomek mít nechtìl. Na druhou stranu se má alespoò národ èím bavit… Pøipoètìme ke Kocábovi jeho exotickou mluvèí, která na potkání novináøùm vykládá, ¾e jí èerno¹i dovolí. Kdo z nás si nìco takového mù¾e dovolit veøejnì vykládat? Zelené, kteøí se rozhodli definitivnì zlikvidovat a hluboko pod práh volitelnosti zakopat svoji u¾ jen tak tak ¾ivoøící pastranièku, nemohlo napadnout nic lep¹ího, ne¾ povolat právì mistra Kocába. A co nezvládne on, to dorazí vajíèkové mejdany poøádané na setkání vedení strany s rebelanty…

Franti¹ek Matìjka

Stovky baníkovcù jsou v Praze. Po cestì øádili a zranili revizora. No do háje. Nezlobte se na mì, ale copak nejsme skuteènì schopni v zájmu normálních fanou¹kù a v zájmu veøejném se vypoøádat s nìkolika pitomcema?! Víte, mo¾ná to není demokratické a urèitì je to za hranicí platné legislativy. Ale v tomto pøípadì bych snad udìlal výjimku a jakkoli ani omylem nechápu mnohé z Islámu (nedávno zavøeli ¾enu v nìjaké zemi, kde mají ¾eny zakázáno øídit auto a chlapovi, co ¾íravinou oslepil ¾enu, soud v rámci jejich práva udìlil trest vypálení oka – ale jen jednoho, proto¾e oko mu¾e má podle nich má vìt¹í hodnotu ne¾ oko ¾eny), ale tady bych snad nìjakou obdobu i aplikoval. Mo¾ná budu popotahován za veøejné nabádání k trestnému èinu, ale nemù¾u jinak (tak radìji alespoò zvolím tázací zpùsob a oznaèím to zároveò za "øeènickou otázku"). Odpus»te mi to - ve veøejném zájmu vìt¹iny a dobrého sportu v Èeské republice:  Opravdoví fanou¹kové fotbalu spojme se. Pomozme policii, poøadatelùm a klubùm. V¾dy» je jich jen pár. Nebylo by lep¹í, kdy¾ jim dáme do huby sami nìkde za stadionem?! V¾dy» jsou nás statisíce. Pøí¹tì u¾ nepøijedou a bude klid… (a stát - tedy nás v¹echny - to vyjde o mnoho lacinìji

Jaroslav Hutka

Chápu, ¾e kdy¾ èlovìka nebaví v této zemi ¾ít, ¾e se mu nechce chodit ani na koncerty písnièkáøù. V¹echno je fale¹né, kromì l¾i, která jediná je pravá. Z politických stran se staly loupe¾né smeèky, které vyvádìjí k volbì své køivácké kandidáty, jiní nejsou a øíkají tomu svobodná volba. Z obecních úøadù se staly pøedra¾ení nafoukaní vydìraèi a v¹echno smrdí podvodem. Politiky nelze kontrolovat ani odvolat a na ka¾dém rohu celé noci svítí herny znehodnocující peníze i charaktery. V¹echno to znamená podporu komunistùm, kteøí jsou dávným dítìtem neférového kapitalismu. Ale jak proti komunistùm bojovat, kdy¾ necháváme v¹ude ¾ivnou pùdu, ze které vze¹li? Lid se zahoøkle uzavøel do svých soukromých starostí, krajem vládne deprese a tu¹ení, ¾e krize teprve zaèíná. Nemáme ponìtí, jak bude zemìkoule vypadat na jejím konci. Finanèní dopady jsou jen dùsledky globální politické zvrácenosti. A ¾e by se politici nebo obyvatelstvo probudilo a hledalo nápravu? Není ¹ance. Vidlácká vláda hledá po sklepech ten pytel cukru, kterým to Evropì slíbila pøisladit, ale kromì pocitu studu a trapnosti u¾ z toho nic nebude. A zábavní prùmysl svým monopolním kýèem jen prohlubuje tupost a beznadìj a blbý lid si i to nechá líbit. Tak pøijïte na koncert alespoò vy, mám nové písnì, ty staré jsem nezapomnìl a v politických a komerèních operetách nejedu. 

Petr Ví¹ek 

Pokles se podle údajù HK projevuje nejvíce u støedních firem. Vývoz i dovoz se v lednu propadly nejvíce od vzniku Èeské republiky. Oznámil to dnes Èeský statistický úøad s tím, ¾e vývoz klesl o 24 procent a dovoz se sní¾il o pìtinu. Celkem zahranièní obchod skonèil pøebytkem 3,5 miliardy korun, co¾ byl meziroènì o 8,3 miliardy hor¹í výsledek. Ètyøi mìsíce trvající úbytek vývozu a dovozu zároveò podle ÈSÚ vedl k nejni¾¹ímu obratu zahranièního obchodu od února 2006. Je¹tì hlub¹í propad statistici vykazují po pøepoètu ukazatelù na eura èi dolary, a to kvùli oslabení koruny vùèi obìma hlavním mìnám. Proti pøedchozímu mìsíci se vývoz sní¾il o 0,3 procenta a dovoz o 0,5 procenta. Za posledních 12 mìsícù se v porovnání s pøedchozím obdobím sní¾il vývoz o 3,5 procenta a dovoz o 2,5 procenta. Obchodní bilance tak byla v pøebytku 60,5 miliardy Kè, témìø o 30 miliard korun ménì.„Dal¹í výrazný propad tuzemského exportu jen dokládá vá¾nost situace, ve které se dnes nacházejí mnohé firmy, po jejich¾ zbo¾í je v dobì krize výraznì ni¾¹í poptávka a kterým v mnoha pøípadech poklesly prodeje a¾ na polovinu oproti loòskému roku. Oèekáváme, ¾e tento negativní trend bude pokraèovat i v nejbli¾¹ích mìsících,“ øíká prezident Hospodáøské komory Èeské republiky Petr Ku¾el.

Jitka Vysekalová

Prezidium Èeské marketingové spoleènosti vyhla¹uje na základì úspì¹ného vyhodnocení minulých roèníkù soutì¾e Marketér roku dal¹í kolo ocenìní význaèných pracovníkù v marketingu pro rok 2008. Cílem soutì¾e Marketér roku 2008 je opìt výbìr osobností, které se podílejí na úspì¹ném rozvoji vlastní firmy èi instituce, i na rozvoji marketingu v¹eobecnì. Pøihlásit se mohou v¹ichni zájemci, kteøí jsou èinní v oblasti marketingu v jakékoliv hospodáøské èi jiné organizaci, podnikatelské i veøejné. Oblastí èinnosti se rozumí pøímé pùsobení v marketingovém managementu a marketingových funkcích ve výrobních, obchodních, dopravních a dal¹ích oborech hospodáøství, v poradenských a výzkumných marketingových organizacích, ve ¹kolství a jiných formách vzdìlávací èinnosti i v oblasti vìdecké práce. Hodnocením bude povìøena hodnotitelská komise jmenovaná pøedsednictvem Èeské marketingové spoleènosti. Podle zku¹eností z minulých roèníkù bude vedle hlavního èestného titulu Marketér roku udìlen titul, podle zvá¾ení hodnotitelské komise, i zaslou¾ilým osobnostem v marketingu specificky zamìøených oblastí, jako je poradenská èinnost, vìda a výzkum, výstavnictví, neziskové organizace apod. Výsledky budou zveøejnìny v kvìtnu 2009. Termín podání pøihlá¹ky do soutì¾e Marketér roku 2008 je 20. duben 2009

V kvìtnu bude v Praze probíhat setkání EU – Èína. Je vhodné pøipomenout na¹im politickým reprezentantùm mimo jiné usnesení Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR z dubna minulého roku, v kterém poslanci vyzývají v¹echny své pøedstavitele, aby pøi mezinárodních jednáních aktivnì vystupovali na obranu lidských práv obyvatel Èíny a Tibetské autonomní oblasti. A¾ bude znám program onoho zasedání, budou vyhlá¹eny protestní shromá¾dìní, aby politici vìdìli, co si o jednání, které by mìlo smìøovat jen k "ekonomické spolupráci", myslíme. V úterý 10. bøezna 2009 od 17.30 hod. se uskuteèní pøed Èínskou ambasádou  na Praze 6, Pelléovì ulici demonstrace proti poru¹ování lidských práv v Èínì a Tibetu. Mù¾ete-li pøijít, udìlejte to prosím, pøípadnì pøepo¹lete tento email va¹im kamarádùm a známým. Dal¹í aktivity poøádané k 50-ti  letùm od povstání tibetského lidu proti èínské okupaci, která probíhá dodnes, najdete napø. na www.potala.cz nebo www.tibinfo.cz . Noviny s obsáhlými informacemi ke sta¾ení zde

Pavla Hájková

Senátoøi Jaromír ©tìtina a Jan Horník (Klub otevøené demokracie) se obrátili podle jednacího øádu Senátu na pøedsedu vlády Mirka Topolánka s ¾ádostí o zodpovìzení otázek týkajících se dìlení nenárokových dotací ze státního rozpoètu ministerstvy a poslanci.  „Uèinili jsme tak na  výzvu hnutí starostù, kteøí nesouhlasí se systémem dìlení dotací ze státního rozpoètu a usilují o nárokové pøevedení urèených prostøedkù na obce a mìsta,“ uvádí starosta mìsta Bo¾í Dar Jan Horník, nezávislý senátor. Ten dodává, ¾e rozhoøèení starostù vyvolalo zji¹tìní médií, ¾e tìmito dotacemi jsou podporovány investice do veøejných domù anebo fotbalové kluby, v nich¾ hrají dìti poslancù. "Starostové navrhují, aby témìø 30 miliard takto rozdìlovaných penìz státního rozpoètu bylo pøevedeno pøímo na obce a mìsta. „Jsem si jist, ¾e v rámci schvalování rozpoètu obce èi mìsta by nikdo ze zastupitelù peníze na veøejný dùm v jejich místì nedal. Politici a minister¹tí úøedníci to v¹ak z Prahy mohou vìdìt jen stì¾í nebo to vùbec vìdìt nechtìjí a pøejí si zachovat svou moc,“ poukázal minulý týden pøedseda starostovského hnutí, starosta obce Suchá Loz na Slovácku, Petr Gazdík (tiskovou zprávu hnutí naleznete zde http://www.starostove-nezavisli.cz/aktuality/tiskove-zpravy ). Starostové spoèítali, ¾e by se takto rozpoèty samospráv roènì navý¹ily a¾ o ètvrtinu jejich pøíjmù. Praha by tedy získala 3 miliardy, tisícihlavá obec témìø 3 miliony na investice. Senátoøi se opøeli o programové prohlá¹ení vlády Mirka Topolánka. „Sama vláda si klade za jeden ze svých klíèových cílù boj s korupcí a zavázala se pøijmout transparentní a korupèní prostøedí omezující pravidla pro dotaèní tituly státního rozpoètu. Proto se premiéra ptáme, jak vláda omezuje ne¹vary pøi dìlení dotací,“ poukázal senátor Jaromír ©tìtina.

Kateøina Saparová

Výuka novodobých dìjin je nekoncepèní, chybí pomùcky i metodické materiály a èást uèitelù se tomuto tématu zámìrnì vyhýbá. Ke zlep¹ení tohoto stavu ji¾ pátým rokem napomáhá projekt spoleènosti Èlovìk v tísni Pøíbìhy bezpráví. Zásadní reformu výuky pøipravuje v souèasnosti i ministerstvo ¹kolství. „Na¹e dosavadní zku¹enosti potvrzují, ¾e období po roce 1945 je ve výuce dlouhodobì opomíjené, mnoho ¾ákù se ve ¹kole o komunistickém Èeskoslovensku nedozví témìø nic,“ uvádí Karel Strachota, øeditel programu "Jeden svìt na ¹kolách". Jeho vyjádøení potvrzují i výsledky dotazníkového ¹etøení, které nedávno probìhlo mezi tisíci studenty gymnázií, støedních odborných ¹kol a odborných uèili¹»: 60 procent dotázaných odpovìdìlo, ¾e o období od roku 1948 do roku 1989 ví málo nebo témìø nic, dal¹ích 21 procent své znalosti „nedoká¾e posoudit“. Pøitom se pouze 22 procent respondentù nechce dozvìdìt víc a v pøípadì gymnázií takto odpovìdìlo jen 8 procent studentù. „Mladým lidem nelze vyèítat neznalost. Ta je zpùsobena chybami vzdìlávacího systému a je spí¹e na místì se ptát, co ministerstvo ¹kolství a dal¹í relevantní instituce v uplynulých dvaceti letech udìlaly pro zlep¹ení výuky novodobých dìjin. Prohlá¹ení ministra Ondøeje Li¹ky, který minulý týden mluvil o podpoøe programù, týkajících se doby komunismu, nicménì vzbuzuje urèité nadìje,“ øíká Strachota.

Zdenìk Jemelík, èlen spolku ©alamoun 

Prùbì¾ná strkanice mezi opozicí, opájející se vidinou pøedèasných voleb, a vládní koalicí, oslabenou putovním onemocnìním vnitrostranickými vádami, vytváøí spolu s blí¾ícími se evropskými volbami prostøedí se zvý¹enou poptávkou po skandálech. Není proto divu, ¾e se média právì v této dobì vdìènì vrátila k nevysychajícímu prameni neklidu, k událostem, souvisejícím se zásahem nejvy¹¹í státní zástupkynì a jejích podøízených do trestního stíhání Jiøího Èunka.  Na scénì se po Daliboru Bártkovi objevil dal¹í absolvent studia kachnologie Ondøej Kundra, který èlánkem v Respektu osvì¾il ji¾ ponìkud vyèpìlou story o tøech mafiánských schùzkách trojice spiklencù odhalením dal¹ího podezøelého, pøímo tajuplného setkání, tentokrát ministra Jiøího Pospí¹ila s údajnými emisary Mirka Topolánka, kteøí mìli ¹éfa resortu nespravedlnosti preventivnì tlaèit k podání stí¾nosti pro poru¹ení zákona proti pøípadnému sdìlení obvinìní Jiøímu Èunkovi.

Petr ©tìpánek

V¾dycky si øíkám, ¾e v na¹í mediální ohrádce mì u¾ nic nemù¾e pøekvapit, ¾e míra køiváctví a podrazáctví, které se zde pou¾ívá, ji¾ nemù¾e být vìt¹í. Mù¾e. Pøíkladem budi¾ aktuální dìní okolo Rady Èeského rozhlasu. Praxe, ¾e Rada ÈRo má místopøedsedy, existuje minimálnì od roku 1998. Jednací øád, podle kterého to tak funguje, nepøijala sama rada, nýbr¾ schválila jí ho Poslanecká snìmovna. Také o vý¹i odmìn èlenù, místopøedsedù a pøedsedy rady rozhodla svým usnesením snìmovna. Souèasní radní v dobì, kdy se tento systém nastavoval, èleny rady vùbec nebyli.  Existuje ale také jeden nedodìlek, toti¾ rozpor mezi znìním zákona, který místopøedsedy nezmiòuje, a jednacím øádem a usnesením (obojím – jak vý¹e zmínìno – také z dílny snìmovny), které s místopøedsedy poèítají a dokonce jim stanovují vý¹i platu. Pøesto¾e se o nìm vìdìlo, deset let tenhle nedodìlek nikomu nevadil. Ano, deset let nikoho nikdy nijak netrápilo, ¾e i pøes tento rozpor mìla rada v toku èasu rùzné místopøedsedy, kteøí pobírali snìmovnou stanovený plat. ®ádný novináø ani nehlesl. Nevadilo to nikomu v Èeském rozhlase, který fakticky výplatu platù radním provádí. Nevadilo to ¾ádnému z generálních øeditelù, kteøí jsou za èinnost Èeského rozhlasu, a tedy i za jeho úètárnu, odpovìdní. Nevadilo to ani poslancùm, kteøí rok co rok radì schvalovali výroèní zprávy. Dokud je¹tì byl èlenem Rady ÈRo, nevadilo to ani ©tìpánu Kotrbovi.Jen¾e teï zrovna kdosi potøebuje mlátit Radu ÈRo klackem po hlavì. A tak bylo pochybení snìmovny vyta¾eno.

 Jan Kopal

            Existují svobody, které by mìly být posvátné a nedotknutelné. Právo vlastnit zbraò je jednou z nich. Existuje jednoduchá a prostá zásada: Darebák a zloèinec si zbraò v¾dy nìjakým zpùsobem opatøí. Slu¹ný èlovìk ne. ®ijeme v zemi, která nechce být policejním státem. Tudí¾ i obèan bere na sebe urèitý díl odpovìdnosti za svou bezpeènost. Dojde-li k tomu, ¾e nìjaký psychopat v afektu, v citovém rozru¹ení èi pod vlivem alkoholu nìkoho odpraví legálnì dr¾enou zbraní, zaène se volat po zpøísnìní vydávání zbrojních prùkazù. Jde o exces jednotlivce, ne vinu systému. Ka¾dý dr¾itel zbrojního prùkazu bìhem výcviku a zkou¹ek si osvojí øadou teoretických i praktických poznatkù a dovedností. Vìt¹inou nejen ví, jak se zbraní správnì manipulovat a v jaké situaci a za jakých podmínek ji má pou¾ít. Seznámí se i s opravdovou filosofií vlastníka zbranì, který není pistolníkem, ani rozmaøilým boháèem, který zbraò bere jen coby doklad svého statusu. Jsem pøesvìdèen, ¾e kdy¾ tomuto èlovìk správnì porozumí, nemù¾e za ¾ádných okolností zbraò zneu¾ít. Naopak má následkem výcviku i vlastnictví a no¹ení zbranì odpovìdnìj¹í pøístup ke zbrani, sobì i spoleènosti. Neberte tedy druhým právo a svobodnou volbu rozhodnout se, zda chci zbraò vlastnit, èi nikoliv. Já osobnì volím zbraò a pøijímám i onu odpovìdnost.

 David Vodrá¾ka, 1. místopøedseda ODS

Jiøí Paroubek je viditelnì nervózní z rostoucí obliby ODS. U¾ kvùli tomu zaútoèil na média, která podle jeho názoru slou¾í propagandì ODS a dnes se terèem jeho kritiky stala agentura pro výzkum veøejného mínìní Median, její¾ výzkumy veøejného mínìní je¹tì pøed nìkolika mìsíci pou¾íval jako dùkaz rostoucí podpory ÈSSD. Viz jeho tehdej¹í slova: „Ostatnì poslední zatím zveøejnìná prognóza agentury pro výzkum veøejného mínìní Median, prokazující trvale mimoøádnì vysokou podporu sociální demokracii…“  Fakt, ¾e je ÈSSD volièi vnímána v hospodáøských otázkách jako ménì kompetentní ne¾ ODS, dokazují napøíklad i výzkumy STEMu, vzniklé na zakázku ÈSSD, a také výzkum, který si zadala ODS. Podle prùzkumu agentury IPSOS TAMBOR je 43 procent lidí pøesvìdèeno, ¾e ODS doká¾e øe¹it ekonomické problémy zemì. ÈSSD ve stejném prùzkumu jako kompetentní oznaèilo 38 procent lidí. V prùzkumu STEM vypracovaném pro samotnou ÈSSD, jsou rozdíly je¹tì vìt¹í (49:39) a v oblasti øe¹ení pro malé a støední podniky je rozdíl doslova propastný. ODS v této oblasti hodnotí jako kompetentní 67 procenta lidí, ÈSSD pouze ètvrtina populace. Podle ÈSSD je nejlep¹ím lékem zvý¹ení a prodlou¾ení podpory v nezamìstnanosti. Co¾ ve skuteènosti znamená, ¾e ÈSSD na rozdíl od ODS nechce v èase krize chránit pracovní místa a naopak chce finanènì podpoøit zvy¹ování nezamìstnanosti. Sociální demokracie je ostatnì na vyrábìní nezamìstnaných expertem, I v èase vysokého ekonomického rùstu dosahovala za vlád ÈSSD v ÈR nezamìstnanost a¾ deseti procent. I pøes nárùst nezamìstnanosti v dùsledku hrozící hospodáøské recese, je stále podle posledních údajù Eurostatu harmonizovaná nezamìstnanost v Èesku druhá nejni¾¹í ve srovnání s okolními státy. Ni¾¹í je pouze v Rakousku. Celkovì tak znovu mù¾eme plány ÈSSD popsat slovy „ha¹ení po¾áru benzínem“.

Jana Kozlíková

Poslanecká snìmovna dnes ve tøetím ètení schválila novelu zákona o dani z pøidané hodnoty (DPH). Podnikatelé si tak tuto sazbu budou moci odeèíst pøi koupi ka¾dého nového auta a nejen u¾itkových, jak tomu bylo dosud. „Schválení tohoto návrhu je dlouho oèekávanou a vítanou zprávou pro firmy, které tak u¹etøí na svých nákladech. Oèekáváme, ¾e díky mo¾nosti odpoètu DPH pøi nákupu nového auta dojde k o¾ivení poptávky a prodeje zejména u u¾itkových aut. Zároveò toto opatøení bude povzbuzením pro celý automobilový prùmysl a na nìj navazující dodavatelská odvìtví, kde do¹lo v posledních mìsících k velkému propadu výroby a prodeje, v neposlední øadì by mìlo pomoci udr¾et co nejvy¹¹í zamìstnanost v tìchto oborech,“ komentoval schválení tohoto návrhu prezident hospodáøské komory Petr Ku¾el. „Hospodáøská komora v této vìci ji¾ dávno intervenovala, aby tato výjimka byla zru¹ena, ale nikdy se to nepodaøilo, proto¾e k tomu nebyla vhodná situace, a¾ nyní v dobì hospodáøské recese. Zru¹ení zákazu odpoètu DPH z osobního automobilu bylo z na¹eho pohledu jen otázkou èasu a muselo døíve èi pozdìji pøijít, proto¾e osobní automobil je základním „výrobním prostøedkem“ ka¾dého podnikatele, který mu slou¾í pøi ka¾dodenním podnikání a je tudí¾ správné, aby si mohl odeèíst DPH,“ dodává prezident Hospodáøské komory Èeské republiky Petr Ku¾el.